B. Věcná část

Charakteristika zájmového území

Obec Nedašova Lhota je pohraniční obcí se Slovenskou republikou a  nachází se  v oblasti zvané (Nedašovské) Závrší, 7 km východně od Valašských Klobouk. Obec leží v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Název je odvozen od blízkého Nedašova, vznikl patrně rovněž v období kolonizace jako součást brumovského panství Podmanických. 

Nedašova Lhota má 710 obyvatel, katastr obce rozlohu 933 ha a leží v nadmořské výšce 420 - 520 m.

Spolu s obcemi Nedašov a Návojná tvoří tzv. Závrší (název pochází od skutečnosti, že obce jsou od Valašských Klobouk za vrchy).

Z jihozápadu obklopuje hranice katastru Nedašov, jihozápadní hranici zastupuje území Valašských Klobouk, severní hranice Nedašovy Lhoty sousedí s Potečí, malou částí s Valašskými Příkazy a Študlovem. Východní hranice je už zastupována Slovenskou republikou.

Obec patří do dřívějšího okresu Zlín, dnes obec s rozšířenou působností Valašské Klobouky a náleží pod Zlínský kraj. Samosprávu obce vykonává 7 členů zastupitelstva obce.

Na území této středně velké vsi má hlášen trvalý pobyt cca 688 zbytek do 710 jsou registrovaní obyvatelé. Obec má vybudované inženýrské sítě, vlastní vodovod a plynofikaci. V obci je možnost připojení k  internetu. 

V obci se nachází mateřská škola. Dále se v obci nachází knihovna, kostel a hřbitov. V  sousedním Nedašově má pak ordinaci jeden praktický lékař a jeden zubař. 

Geomorfologie

Území náleží podle geomorfologického členění České republiky do Západních Karpat, do soustavy Vnější-západní Karpaty. V rámci nich pak dále do Slovensko-moravských Karpat a geomorfologického celku Bílé Karpaty, okrsku Chmeľovské hornatiny.

Zájmové území povodí Nedašovky zahrnuje všechny tři okrsky Chmeľovské hornatiny – jihozápadní část kolem Návojského potoka náleží do Bylnické kotliny, což je podélná, strukturně litologicky podmíněná (inverze reliéfu) sníženina směru JZ – SV. Severní část spadá do Študlovské hornatiny, ploché horniny tvořící masivní, hluboce rozčleněný hřbet, také podmíněný strukturně litologicky a konečně jihovýchodní část, patřící do Vlárské hornatiny, kde flyšové horniny převážně vlárského vývoje bělokarpatské jednotky tvoří  široký masivní hřbet rozčleněný hluboce zařezanými podélnými a příčnými údolími taktéž s úzkou závislostí na strukturně litologických poměrech.

Celkový reliéf Bílých Karpat do značné míry odráží odlišnou odolnost různých flyšových vrstev vůči zvětrávání. Morfologicky výrazněji se uplatňují pouze odolnější pískovce, z nichž jsou vybudovány nejvyšší horské partie.

Nadmořská výška kolísá od nejnižšího bodu, 350 m n. m., až po bod nejvyšší Černá Hora 665 m n. m., a Horní Vysocka 660 m n.m. který se nachází v severozápadní resp. jižní části obce.

Typický je reliéf výrazných hřbetů a průlomových údolí. Reliéf je hustě rozčleněn údolní sítí, velmi častý je výskyt sesuvů. Svahové sesuvy mohou být výrazným sekundárním projevem přívalových dešťů na území obce Nedašova Lhota a představují pro obec nejvyšší nebezpečí.

Velkým problémem zemědělsky využívaných ploch zůstává eroze půdy. Velké bloky půdy spolu s dlouhými svahy umožňují odnos svrchních půdních horizontů. Půdní sedimenty se hromadí ve dnech údolí, kde často způsobují zabahnění a zanášení koryt vodních toků. Pokud se vyskytnou přívalové srážky v nevhodném období, proudy vody a bahna napáchají značné škody i na budovách a zařízení v obci. Tento problém je možno řešit jedině změnou struktury krajiny, úpravou osevních postupů, revitalizací vodních toků.

V lesních porostech se eroze půdy projevuje nejvíce na přibližovacích linkách a vývozních nezpevněných cestách. To je možno řešit úpravou cest a dodržováním všech zásad hospodaření. Při extrémních srážkách však ani lesní porosty nemohou v krátkém časovém úseku zadržet velké množství vody, které pak způsobí povodňovou vlnu na celém toku. Zde je velmi důležitý stav koryta a dostatečný prostor k rozlití vody.

Klimatické podmínky

Oblast spadá převážně do klimatické oblasti MT7 – CH7. (Quittova klasifikace – Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými teplotami vzduchu od -2 až - 4°C (v lednu) do  15 - 17°C (v červenci).

Povrchové a podzemní vody

Zájmové území tvoří zdrojovou oblast pro páteřní tok Vláru a několik drobných vodotečí. Do řešeného území přitéká Nedašovka, která také zajišťuje odvodnění celého údolí katastru obce, a dále hraniční toky - Radošínský potok, Zápechová a Nebrová. 

V dřívějším období často docházelo vlivem špatné struktury krajiny a přívalových dešťů k záplavám právě v místech horních a středních toků říček a potoků.